Leden 2007

Bígl-info

21. ledna 2007 v 16:48 | Aja a Paja |  PSI-Info

Bígl


Bígl je živý a pohyblivý, nikoliv však nadmíru temperamentní pes, který se nejlépe cítí na honu, doma a na návštěvách. Je přátelský, milý a nenáročný.
PŮVOD:
Bígl je plemenem vyšlechtěným v Anglii ve 14. století. Vznikl křížením loveckých psů zajícovitých a starých anglických loveckých psů, Je určený k honu zajíců, lišek a různé zvěře. Po několik století byl Bígl chován v Anglii na královském dvoře a využíván ke štvanicím ve smečkách. Začátkem 20.století se dostal také do USA, kde se stal velmi populárním. V současné době je plemeno rozšířeno po celém světě
POPIS:
Bígl je statný a kompaktně stavěný lovecký pes, dávající dojem kvality, ne však hrubosti. Je to veselý lovecký pes, jehož základním úkolem je lovit především zajíce. Je smělý, s ohromnou aktivitou, životní sílou a odhodláním. Je pohotový, inteligentní a velmi temperamentní. Je také přívětivý a čilý, bez náznaku útoku či bázlivosti.
Hlavu má dosti dlouhou, silnou, ne však hrubou. Lebka je mírně klenutá a mírně široká s nepatrným vrcholem. Nos je široký, preferuje se černý, nižší pigmentace je však u světle zbarvených psů povolena, chřípí jsou dobře otevřená. Oči má tmavě hnědé nebo oříškové, dosti velké, nijak hluboko posazené ani vypouklé, jsou dobře oddělené, s mírným a přitažlivým výrazem. Uši má dlouhé, na koncích jsou zakulacené, natažené vpřed dosahují téměř k nosu, jsou nízko posazené, visící půvabně a uhlazeně u lící. Krk je dostatečně dlouhý, mírně klenutý, s malým lalokem. Tělo má rovné a vyrovnané, bedra dobře vyvážená. Ocas je statný a mírně delší, je vysoko posazený, nesený zvesela, ne však v zakřivení na záda, je dobře osrstěný, zvláště na spodní straně. Přední končetiny má rovné, lokty pevné, výška od země k loktu je asi polovina jeho výšky v kohoutku. Zadní končetiny má pevné a svalnaté. Tlapky má těsné a pevné. Pohyb a chůze jsou volné, s dlouhými kroky předních končetin a s charakteristickým vyhazováním zadních končetin.
VÝŠKA:
Bígl má v kohoutku 33 až 40 cm.
VÁHA:
Bígl váží v rozmezí 8 až 14 kg.
SRST:
Bígl má krátkou, hustou a vodě odolnou srst. Jsou uznána všechna zbarvení, kromě játrového. Koneček ocasu je vždy bílý.
CHARAKTER:
Bígl je živý a pohyblivý, nikoliv však nadmíru temperamentní pes, který se nejlépe cítí na honu, doma a na návštěvách. Je mimořádně snášenlivý vůči lidem i ostatním psům, protože byl odjakživa držen ve velkých smečkách. Je přátelský, milý a nenáročný. Bígl potřebuje hodně pohybu, nesmíme však zapomínat, že pokud narazí na stopu, bývá problém ho odvolat a nezřídka mizí na celé hodiny, neboť miluje probíhání "sám pro sebe". Vyžaduje proto od útlého mládí důslednou výchovu v přivolání. Má sklon k tloustnutí. Vyznačuje se výborným zdravím, malebností a inteligencí.
Bígl je živý, čilý a veselý, s velmi společenskou povahou. Je také ostražitý, někdy však dosti svéhlavý. Při lovu je odvážný a vytrvalý. V rodině je velmi spokojený.
PÉČE:
Bígl potřebuje dostatek pravidelného pohybu a dlouhé procházky. Nezapomínejte jeho srst alespoň jednou týdně kartáčovat a občas mu kontrolovat a čistit uši zvukovod. Jinak nepotřebuje žádnou zvláštní péči.
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Bígl se průměrně dožívá 13 let.
VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Lovecký pes určený k nahánění zajíců a králíků ve smečce.
VYUŽITÍ DNES:
Lovecký pes a společník.
PLEMENO:
FCI VI. - Honiči, barváři a příbuzná plemena.
Sekce 1.3- Honiči malé velikosti.
S pracovní zkouškou.

Yorkšírský teriér-info

21. ledna 2007 v 16:37 | Aja a Paja |  PSI-Info
PŮVOD:Yorkšírský teriér byl vyšlechtěno na konci 19. století, a to horníky a pracovníky z Uest - Rajdinga (město stojící v Jorkšír -Nottinghemském uhelném revíru). Štěňata Yorkšírského teriéra byla vyšlechtěna v údolí řeky Er a velice se podobají štěňatům Erdelterierů. Předpokládá se, že toto plemeno vzniklo křížením Skai-teriéra s plemenem černě pálených teriérů. Je zajímavé, že proto, aby toto malé plemeno mohli exportovat, museli přistoupit k velmi umělé selekci (pes váží maximálně 1 kg). Plemeno bylo uznáno FCI, AKC, UKC, KCGB, CKC, ANKC.
POPIS:Yorkšírský teriér je velice kompaktní pes, podobný na dlouhosrstého Toi-teriéra. Výška v kohoutku je 23 cm. Hmotnost do 3,2 kg (někdy i nižší). Hlava je zploštělá, s krátkým čumákem a černým čenichem nosu. Na hlavě je dlouhá srst jasně zlatavé barvy. Zvláště dlouhá srst je na čumáku a okolo uší. Zřetelně jasné je rozdělení barev: na hlavě je pouze zlatavě pálená, na krku a těle tmavá, modravě ocelová. Uši nejsou velké, tvarované do písmene "V", stojaté nebo polo-stojaté. Ocas je pokrytý srstí tmavšího odstínu než na celém těle. Dle standardu srst nesmí padat z boků na podlahu a je pravidelně rozdělena od špičky nosu až ke konečku ocasu do pěšinky. Přiznané je modré zbarvení ocelového odstínu, se zlatavým pálením, u kořene tmavším. Štěňata tohoto plemene se rodí na svět zcela černí.
VÝŠKA:Ideál 23 cm.
VÁHA:Do 3,2 kg.
SRST:Srst vyžaduje pečlivou a důkladnou péči.
CHARAKTER:Yorkšírský teriér je velice oddán svému majiteli, vyniká pevným zdravím. Je velice veselým i společenským psem. Nádherně se chová nejen ke všem členům rodiny, ale i k jiným domácím zvířatům.
http://www.diamant.unas.cz/images/foto_trava1.jpg

Irský setr-info

20. ledna 2007 v 12:43 | Aja a Paja |  PSI-Info

Irský setr

Irský setr je svérázný, osobitý, atletický a velice kvalitní pes, s laskavým výrazem. Má značně vyvážené proporce. Svým temperamentem je horlivý a aktivní, povahou pak inteligentní, laskavý a velmi loajální.
PŮVOD:
Irský setr byl vyšlechtěn v Irsku jako lovecký pes. Vznikl křížením Irského červenobílého setra a neznámého vskutku červeně zbarveného psa. Jako čistý typ byl identifikován v 18. století. Byl založený v roce 1882, a to především s cílem podporovat jeho chov. Tento klub vydal v roce 1886 chovný standard plemene a organizoval zkoušky loveckých psů a od této doby také udával plemenný standard. V roce 1998 klub publikoval pracovní styl plemene. Standard a pracovní styl společně popisují fyzickou formu a pracovní schopnosti plemene.
Irský červený setr se během let vyvinul do vytrvalého, zdravého a inteligentního psa, který má nejen vynikající pracovní schopnosti, ale také ohromnou životní sílu.
POPIS:
Irský setr je pes velice vyvážených proporcí.
Hlavu má dlouhou a hubenou. Čenich a lebka jsou stejné délky a paralelních linií. Lebku má oválnou s dobře ohraničeným týlovým výčnělkem. Stop je dobře definovaný. Nos má široce otevřená chřípí, jeho zbarvení je tmavě mahagonové, tmavě ořechové nebo černé. Čelisti mají téměř stejnou délku. Oči by neměly být příliš velké, mají tmavě lískovou nebo tmavě hnědou barvu. Uši jsou mírné velikosti a jemné textury, nízko, poněkud dozadu posazené, svěšené blízko u hlavy. Krk je poněkud delší, velmi svalnatý, ne příliš silný a mírně klenutý. Tělo je vždy úměrné velikosti psa. Hruď má hlubokou, vpředu dosti úzkou. Bedra má svalnatá a mírně klenutá. Ocas je mírné délky, úměrný k velikosti psa, dosti nízko posazený, u kořene silný, směrem ke konci se zužuje, je nošený v úrovni nebo pod linií zad. Přední končetiny má rovné, šlachovité a dobrých kostí. Zadeček má silný a široký. Zadní končetiny jsou od boků ke hleznům dlouhé a svalnaté, od hlezen k tlapkám pak krátké a silné. Tlapky má malé a velmi pevné, se silnými a klenutými prsty blízko u sebe. Pohyb je volný, při chůzi je hlava držená vysoko. Přední končetiny směřují dobře vpřed, jsou však zvedány jen nízko. Křížení nebo proplétání končetin je nepřijatelné.
VÝŠKA:
Pes má v kohoutku 58 až 67 cm.
Fena má v kohoutku 55 až 62 cm.
VÁHA:
Irský setr váží v rozmezí 27 až 32 kg.
SRST:
Irský setr má na hlavě, předních stranách končetin a na konečcích ocasu srst krátkou a jemnou, na ostatních částech těla a končetin je mírně delší. Srst je hladká a zcela prostá kudrlin či kadeří. Na horních částech uší je srst pernatá, dlouhá a hedvábná. Na zadních částech předních i zadních končetin je srst dlouhá a jemná. Poctivé množství srsti je také na břiše, její kraje mohou být rozšířené až na hruď a hrdlo. Tlapky jsou mezi prsty dobře pernaté. Ocas je pokrytý třásněmi mírně dlouhých chlupů. Každé zpeření je rovné a hladké. Zbarvení je bohatě kaštanové, avšak bez stopy černé. Bílé zbarvení na hrudi, hrdle a prstech nebo malá bílá hvězda na čele či úzký pruh nebo požár na nosu nebo na tváři nejsou příčinou diskvalifikace.
CHARAKTER:
Irský setr je svérázný, osobitý, atletický a velice kvalitní pes, s laskavým výrazem. Má značně vyvážené proporce. Svým temperamentem je horlivý a aktivní, povahou pak inteligentní, laskavý a velmi loajální.
PÉČE:
Irský setr má srst, jenž potřebuje pravidelnou údržbu. Několikrát ročně musí být starší srst trimována. Také je nutné pravidelné kartáčování, asi 2 krát týdně. Chlupy z okolí zvukovodu nezapomínejte odstřihávat, jinak uším hrozí časté záněty.
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Irský setr se průměrně dožívá 13 let.
VYUŽITÍ DNES:
Společník.
PLEMENO:
FCI VII. - Ohaři.
Sekce 2 - Britští a irští ohaři a setři.
S pracovní zkouškou.

Pět rad pro chov Osmáka degu

6. ledna 2007 v 17:43 | Aja a Paja |  HLODAVCI-Info
Pět hlavních rad pro chov Osmáka degu
  1. Osmáci jsou společenská zvířata, nesmíte je trápit samotou.
  2. Při krmení je lepší střídmost, přebytek kvalitní potravy je pro osmáky škodlivý.
  3. Osmáci potřebují dostatek životního prostoru, jsou to zvířata temperamentní a pohyblivá.
  4. Hlodání je pro osmáky typické, dokážou rozkousat téměř vše
  5. Při manipulaci osmáky NIKDY nechytejte za konec ocasu, jinak hrozí, že vám zůstane v ruce a váš osmák bude do konce života bez této ozdoby.

Německý ovčák-info

6. ledna 2007 v 10:56 | Aja a Paja |  PSI-Info

NĚMECKÝ OVČÁK


Původ: Poměrně mladé plemeno,ustáleno až na přelomu 19.a 20. století z německých selských psů nejednotného typu. V základních rysech se shoduje s ostatními evropskými ovčáky. Hlavní zásluhu na jeho vzniku má rytmistr Max von Stephanitz , kterému se za pomoci dalších chovatelů podařilo stvořit nejčastěji chované plemeno světa.
Popis: Středně velký pes obdélníkového rámce, silný a dobře osvalený. Hlava suchá, velikostí úměrná k tělu, čenich silný, nosní hřbet rovný. Uši středně velké, vysoko nasazené, zašpičatělé, natočené dopředu.Oči středně velké, mandlového tvaru. Hřbet rovný, záď dlouhá, mírně spáditá. Hrudník ne příliš široký, břicho mírně vtažené. Ocas vysoko nasazený, bohatě osrstěný, dosahuje alespoň k hleznům. V klidu nesen v mírném oblouku zavěšený dolů, při vzrušení se zvedá. Srst krátká, tvrdá a hustá, na uších a na hlavě kratší.Delší srst nežádoucí. Zbarvení: Černé s pálením, vlkošedé, celočerné. Velikost: ideální kohoutková výška u psa 62,5 cm, u feny 57,5 cm.
Charakteristika: Temperamentní, přitom snadno ovladatelný pes, vyrovnaný a odvážný. Nenáročný a přizpůsobivý. Velmi oddaný pánovi i jeho rodině, snášenlivý k dětem i k domácím zvířatům.
Zvláštní nároky: Bezpodmínečně vyžaduje výcvik. I když je dobrým společníkem, měl by mít i odpovídající zaměstnání. Bohužel vzhledem k početnosti německých ovčáků, ne vždy uvážlivému chovu a také nevhodné výchově se mezi nimi občas vyskytnout problémoví jedinci ( bázliví, agresivní apod. )
Užití: Univerzální pracovní pes, používaný na celém světě u policie, armády a dalších ozbrojených složek i ve sportovní kynologii.
Výskyt: Nejrozšířenější plemeno ve světě i u nás.
Možná záměna:S dalšími evropskými ovčáky ( např. belgickými, holandskými), od nichž se liší mohutnější celkovou stavbou a typickým zbarvením s československým vlčákem, který má výrazné vlčí rysy.


Které zvíře máš nejradši?

5. ledna 2007 v 15:39 | Aja a Paja |  Ankety

Líbí se ti náš blogís?

5. ledna 2007 v 15:33 | Aja a Paja |  Ankety

Rhodéský Ridgeback-info

5. ledna 2007 v 15:13 | Aja a Paja |  PSI-Info

RHODÉSKÝ RIDGEBACK


Původ:Pochází z Jižní Afriky, kde byl vyšlechtěn z původních psů afrických Křováků a evropských plemen, která si přivezli holandští přistěhovalci ( mastifů, dog, erdelteriérů, chrtů, bladhaundů. ) Od roku 1922 má svůj standart, od roku 1924 mezinárodně uznaný.
Popis: Větší, silný a svalnatý pes s pruhem obrácené srsti na hřbetě. Hlava dlouhá, mezi ušima široká, s plochou lebkou, výrazným stopem a suchými pysky. Oči dále od sebe, kulaté. Uši vysoko nasazené, středně velké, u nasazení široké a pozvolna se zužující, přiléhající k hlavě. Krk delší, silný,bez laloku. Tělo s hlubokým a prostorným, ale ne příliš širokým hrudníkem, pevným hřbetem a dobře osvalenými žebry. Končetiny rovné, silné, osvalené, suché. Ocas u kořene silný, postupně se zužující, nesený v mírném zatočení vzhůru. Srst krátká, hustá, hladká a lesklá, s charakteristickým ridgem, tedy pruhem obrácené srsti na hřbetě, jenž je typickým znakem plemene. Zbarvení: Světle až červeně pšeničné. Velikost: ideální kohoutková výška psů 63-68 cm, fen 61-66 cm při hmotnosti 30-38 kg.
Charakteristika: Živý, pohyblivý a vytrvalý pes, aktivní i při vysokých teplotách. Vůči cizím si uchovává odstup, vůči své rodině je oddaný a ve vztahu k dětem spolehlivý.
Zvláštní nároky: Vyžaduje hodně pohybu v přírodě a důsledné vedení bez přílišné tvrdosti.K jeho zvládnutí je zapotřebí i fyzická síla.Hodí se spíše do domu se zahradou než do městského bytu.
Užití:Původně lovecký pes, užívaný dokonce i k lovu lvů, ale také ke střežení stád dobytka před nebezpečnými šelmami. Dnes převážně společenský pes sportovního typu, dobrý hlídač
Výskyt: Ještě nedávno velmi vzácný, dnes je na vzestupu. Stále populárnější u nás.
Možná záměna:Pouze s thajským ridgebackem, jenž jako jediný má rovněž ridge na hřbetě, je však vzácnější, výrazně menší a má vztyčené uši.
http://www.sportforum.cz/gify06/cherry02.gif


Potkan-strava

5. ledna 2007 v 14:54 | Aja a Paja |  HLODAVCI-Strava

Plán výživy

Potkan

Základní strava: musli nebo směs zrní (také krmivo pro křečky), jako náhrada krmivo
z rybích vloček, sojová mouka, vařené těstoviny nebo rýže.Vždy přidejte
nemleté ovesné vločky.
Množství krmiva: 22g základní stravy denně pro středně velké potkany (220g). Větší jedinci
potřebují úměrně více.
Příkrm: Přidávejte denně trošku zeleniny (syrové):mrkev, kukuřici, mladé zelené hrášky,
cuketu, kedluben, fenykl. Zeleninu (vařenou):mrkev, brambory, celer, zelené
fazolky, chřest, květák. Salát:hlávkový, pampeliška. Ovoce(syrové):banány,
jablka, hrušky, jahody, meruňky a broskve. Ovoce (sušené):všechny druhy,
které jsou v obchodě k dostání.
Navíc: Kousky chleba (používejte tmavý chléb!), trochu vařeného žloutku (jednou
týdně), mléko (čerstvé nebo kondenzované,dvakrát týdně jednu lžičku), kousky
sýra (jemné druhy) pivovarské droždí denně ( 5% základní stravy).pšeničné
klíčky co nejčastěji.
K obrušování zubů: velmi tvrdý usušený chléb,větve ovocných stromů, také ořechy ve skořápce.
Nevhodné: kořeněná jídla jakéhokoliv druhu, sladkosti, bílý chléb, káva, čaj, kakao, alkohol.
Zbytečné: maso, ryba, salám, šunka, slanina.

Výživa psů

4. ledna 2007 v 17:11 | Aja a Paja |  PSI-Strava
Výživa psů zaznamenala v posledním desetiletí velké změny, došlo ke změně náhledu na spoustu faktů ve výživě se uplatňujících a v neposlední řadě se dnes čím dál častěji přechází z tzv. doma připravované krmné dávky ( vařené maso s různými přílohami ) na kompletní komerčně vyráběné krmivo, které je nejčastěji ve formě granulí či konzerv. Tím pádem nastává mezi mnoho chovateli problém, co je pro jejich čtyřnohého miláčka lepší a čím ho krmit, aby se mu dařilo co nejlépe. Tento problém je aktuální zejména u chovatelů, kteří si pořídili svého prvního psa.Máme v zásadě několik možností včetně různých kombinací.
1) Komerčně vyráběné kompletní krmivo ( granule, konzervy… )
2) Doma připravovaná krmná dávka ( vařené maso, těstoviny, rýže, vločky, zelenina atd.)
Říct jednoznačně,která z těchto možností je lepší, je velmi složité, neboť každý způsob má své klady a zápory.
Obrázek “http://www.tommi-tommi.cz/_img/psi/zvykaci-uzle-kosti.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Připomínky k blogu

4. ledna 2007 v 16:54 | Aja a Paja |  O nás, o blogu
Všechny vzkazy, otázky, připomínky k blogu apod. nám pište do Návštěvní knihy.

Návštěvní kniha-TADY

4. ledna 2007 v 16:50 | Aja a Paja |  Návštěvní kniha
Sem nám pište otázky, vzkazy, připomínky k blogu atd.


Kavalír King Charles Španěl-info

4. ledna 2007 v 13:33 | Aja a Paja |  PSI-Info
Původ: Původně lovecký pes, používaný až do 19. století jako slídič, blízký příbuzný ostatních španělů. Zároveň už od středověku oblíbený společník korunovaných hlav (jméno získal po anglickém králi Karlovi I., jenž vládl v 1. polovině 17. století). Standard byl vydán roku 1928.
Popis: Menší, harmonicky stavěný pes s delší srstí. Hlava mezi ušima téměř plochá, s mělkým stopem a čenichem dlouhým asi 3,8 cm. Oči velké, tmavé, kulaté, nevystupující. Uši dlouhé, vysoko nasazené, pokryté dlouhou srstí. Krk středně dlouhý, lehce klenutý. Tělo krátce vázané, s rovným hřbetem a středně hlubokým, prostorným hrudníkem. Končetiny rovné, pevné, se středně silnými kostmi, zezadu bohatě osrstěné. Ocas dobře nasazený, délkou odpovídající délce těla, vesele nesený, nikdy přetočený přes záď. Srst dlouhá, hedvábná, nezkadeřená, nejvýše jemně zvlněná. Zbarvení: černo-tříslové (black and tan), červené (ruby), bílo-kaštanové (blenheim) a trojbarevné (trikolor).
Charakteristika: Aktivní sportovní pejsek, přiměřeně temperamentní. Naprosto nekonfliktní, přátelský a snášenlivý, neboť byl v minulosti většinou držen ve smečkách. Přizpůsobí se každému prostředí a každé situaci. Má poddajnou povahu a snadno se vychovává a cvičí.
Zvláštní nároky: Těmto nenáročným psům postačí občasné pročesání srsti a denně alespoň hodinová procházka.
Užití: Kdysi lovecký, dnes sportovně - společenský pes prakticky pro každého.
Výskyt: Patří k oblíbeným a hojně chovaným společenským plemenům.
Možná záměna: S King Charles španělem, jenž je menší a má výrazně zkrácenou čenichovou partii. S japonským činem, který je výrazně menší, jemnější a rovněž má krátký nos.
Váha: Pes 5,5-8 kg, fena 5,5-8 kg.
Výška: Pes 30 cm, fena 30 cm.
http://data.lunet.sk/inzercia-fotky/stenata1.jpg

About blog

3. ledna 2007 v 17:39 | Aja a Paja |  O nás, o blogu
Ahojda lidičky,
S tímhle blogem teprve začíname a proto je toho tady málo. Ale určitě sem hodně článků brzo přidáme.

Anglický kokršpaněl-info

3. ledna 2007 v 17:28 | Aja a Paja |  PSI-Info
Původ: I když se španěly, tedy se psy určenými k nahánění ptactva z hustých porostů, se setkáváme již ve středověku, zprvu nebyli rozděleni do jednotlivých plemen, ale členili se jen podle užití na polní a vodní. Kokršpaněl coby zástupce první skupiny se stabilizoval poměrně pozdě, teprve koncem 19. století.
Popis: Malý živý španěl čtvercového formátu. Hlava s hranatou čenichovou partií a výrazným stopem. Oči velké, hnědé, inteligentního a živého výrazu. Uši zavěšené, porostlé dlouhou hedvábnou srstí. Krk středně dlouhý, svalnatý, suchý, bez laloku. Tělo kompaktní a silné, ne však těžké, s hlubokým, ale ne příliš širokým hrudníkem a pevným hřbetem. Končetiny rovné a spíše kratší, velmi silné a svalnaté. Ocas nasazený pod linií hřbetu, v akci nesený vodorovně a kupírovaný ne úplně nakrátko. Srst hladká, hedvábná, ne příliš bohatá nebo zvlněná, bohatší na končetinách a na hrudi. Zbarvení: jakékoliv, jednobarevní však kromě malé hvězdičky na hrudi nesmějí mít na těle bílou barvu. Nejběžnější je barva černá, zlatá a červená, existují však i strakoši, bělouši, černotřísloví psi atd.
Charakteristika: Veselý, živý a neúnavný pes. Přátelský, většinou milý i k dětem, pánovi zcela oddaný. S jeho výcvikem nebývají problémy.
Zvláštní nároky: Poměrně často potíže s ušima, jež je nutno pravidelně kontrolovat. Zřejmě v důsledku mnohdy neuváženého chovu, který se snažil vyhovět velké poptávce po štěňatech, se občas vyskytnou jedinci kousaví, či naopak neúměrně bázliví.
Užití: Lovecký pes - slídič, užívaný hlavně na vodní ptactvo. Mnohem častěji chován jako pes společenský, a to i ve městech.
Výskyt: Patří k nejrozšířenějším plemenům na zeměkouli.
Možná záměna: S americkým kokršpanělem, který má výrazně bohatší zkadeřenou srst, kratší nos i hřbet.
Váha: Pes 14,5 kg, fena 12,5 kg.
Výška: Pes 39-41cm, fena 38-39cm.
Obrázek “http://st.vse.cz/~XHADV01/cocker_span2.gif” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Bernský salašnický pes-info

3. ledna 2007 v 16:57 | Aja a Paja |  PSI-Info
Původ: Odvozuje se od římských molossů. V horských oblastech Švýcarska byl po dlouhá staletí pomocníkem pastevců, hlídačem stád, honákem i tahounem. K jeho odlišení od ostatních švýcarských salašnických psů a čistokrevnému chovu dochází až od počátku našeho století, standard, kde byl poprvé pojmenován svým dnešním jménem, vyšel roku 1907.
Popis: Vyšší střední pes mohutné stavby těla, obdélníkového formátu. Hlava se silnou lebkou, středně dlouhým čenichem. Oči tmavé, mandlového tvaru, uši středně velké, vysoko nasazené, trojúhelníkové. Pevný rovný hřbet, hluboký hrudník, dosahující alespoň k loktům. Ocas dlouhý, sahající až pod hlezna, bohatě osrstěný. Srst dlouhá, může být mírně zvlněná. Zbarvení trikolorní(převaha černé, s hnědočervenými a bílými znaky v obličeji, na hrudi a končetinách).
Charakteristika: Klidný, dobromyslný a vlídný pes. Je sebejistý, nebojácný, přátelský ke všemu živému. Přesto z něj lze vychovat i dobrého hlídače.
Zvláštní nároky: Měl by být celoročně ubytován venku, potřebuje dost prostoru. Jeho výchova není náročná. Srst vyžaduje pravidelnou, i když časově ne příliš náročnou péči.
Užití: Dnes výborný společenský a rodinný pes, který dokáže i hlídat. Schopný výcviku, bývá využíván především jako záchranář.
Výskyt: Celosvětově oblíbený, i u nás běžně chovaný pes.
Možná záměna: Vzhledem k typické trikolorní barvě nepravděpodobná.
Váha: Pes 40-45 kg, fena 35-40 kg
Výška: Pes 64-70 cm, fena 58-66 cm.
Obrázek “http://www.boxer.cz/fcidve/bernak/bernak/amigochcewiecej.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.