Hrošík liberijský-info

17. února 2007 v 12:27 | Aja a Paja |  OSTATNÍ ZVÍŘATA-INFO
Hrošík liberijský
Svou hmotností 160 - 270 kilogramů je hrošík liberijský pouhým trpaslíkem ve srovnání s hrochem obojživelným, dosahujícím hmotnosti 1,4 - 2 největší samci dokonce přes 3 tuny. Rozdíl ve velikosti je tedy značný, avšak ne jediný.Za prvé - hrošík liberijský je lesní zvíře. O jeho životě v přírodě víme dosud velmi málo, většina našich znalostí o jeho biologii čerpá ze zoologických zahrad, kde se naštěstí dobře rozmnožuje. Jediná etologická studie z přírody pochází z národního parku Taï (Pobřeží slonoviny) z roku 1977. Až do té doby se zoologové s hrošíkem díky jeho skrytému způsobu života téměř nesetkali. Nikdo z vědců nevěděl jistě, zda v tomto území vůbec žije, či jestli se zde dokonce rozmnožuje. Až jednoho dne objevila francouzská zooložka Anh Galat - Luongová, autorka výše zmíněné studie, osamělé mládě staré asi deset dní. Po celý den ho pozorovala z takové blízkosti, že mohla spočítat klíšťata na jeho uších. Mládě věnovalo 80 procent času spánkem v lesním močálu. Z toho pozorovatelka vyvodila, že matka po prvních několik dnů života nechává mládě ve vodě, která pohlcuje jeho pach, aby bylo lépe chráněno před nepřáteli. Dnes je již známo, že hrošík liberijský je lesní zvíře a že svým způsobem života je vázán na vodu, ve které však tráví mnohem méně času než hroch obojživelný.
Hrošík liberijský je též mnohem větší samotář než jeho větší příbuzný. Pohromadě žije pouze matka s mládětem do jednoho roku. I hrošík značí své teritorium tak, že ocasem rozmetává vlastní výkaly, avšak ne ve vodě, pouze na souši, a to především v místech, kde je nízká vegetace.
Stejně jako hroch obojživelný, i hrošík liberijský vylučuje v případě, kdy je jeho kůže vystavena slunečním paprskům, onen zvláštní olejovitý sekret, který má na světle rovněž červený odstín, daný barvou pokožky a podkoží. Před sluncem se hrošík neukrývá do vody, ale do přítmí pralesního podrostu. Hrošík je rovněž zvířetem s převážně noční aktivitou, které se přes den skrývá v bažinách a houštinách a za potravou se vydává až po západu slunce. Stejně jako hroch je i hrošík výhradně býložravý, ale v lesích, které většinou obývá, nachází méně travin, a je tudíž méně vybíravý. Významnou část jeho jídelníčku tvoří větvičky některých keřů a na zem spadlé ovoce. Hrošík liberijský si nezískává potravu pouze pastvou jako jeho mohutnější příbuzný. Pysky nepoužívá jen ke spásání trávy, ale také k sbírání na zem spadlých plodů a okusování mladých výhonků nebo větviček. Při vyhledávání vhodné potravy mu přitom bez pochyby pomáhají hmatové vousy - rostoucí okolo celé tlamy. Ostatní části těla jsou holé.
Na rozdíl od hrocha obojživelného se mláďata hrošíka liberijského rodí v období sucha, tedy v listopadu a v prosinci. Březost trvá průměrně 199 dní, tj. zhruba o 40 dnů méně než u hrocha obojživelného. Rovněž jeho mláďata jsou někdy až desetkrát menší; jejich porodní hmotnost se pohybuje mezi 3,4 a 6,4 kilogramů.
Tvarem těla se oba druhy velmi podobají, i když některé odlišnosti tu jsou: tělo hrošíka je relativně kratší a zavalitější, jeho kůže má výrazně tmavší barvu. Rozdílné je i postavení očí, které napovídá o vztahu zvířete k vodě: hrošík liberijský má oči mnohem méně vystupující, což znamená, že ve vodě tráví méně času než hroch obojživelný.
Určitými morfologickými znaky připomíná hrošík své vyhynulé předky: má vyvinuty spodní špičáky, řezáky mu nedorůstají po celý život, prsty na nohou má jeden od druhého více roztaženy a zakončeny špičatějšími kopýtky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama